|
|
Rap jako forma politického protestu: Případ muslimských rapperů ve Francii
Babková, Markéta ; Bauer, Paul (vedoucí práce) ; Šindelář, Jakub (oponent)
Práce se zabývá problematikou propojení sfér politiky a náboženství v současné sekulární Francii. Pro bádání v této oblasti byl vybrán případ tří muslimských interpretů hudebního žánru rap conscient. Nejprve se práce zaměřuje na obecnější otázku, za jakých okolností dochází k propojení politiky a náboženství v současné sekulární Francii. Brzy dochází k tomu, že klíčovou roli v tomto propojení hraje právě hudba. Dále se práce snaží zjistit, zda jsou obvinění z proselytismu a islámského fundamentalismu vůči vybraným rapperům pravicovými a radikálně pravicovými stranami opodstatněná. Tohoto zjištění se pokouší dosáhnout pomocí metody kvalitativní obsahové analýzy motivů, které se vyskytují v textech písní, se zaměřením na motiv islámu. Po této analýze a jejím podpoření průzkumem hlubšího kontextu, práce dochází k závěru, že ačkoliv se v textech písní motiv islámu vyskytuje, je to pouze ve formě boje proti islamofobii. Hlavní roli v tvorbě vybraných rapperů hraje spíše obecně boj proti diskriminaci. Polemiky tedy byly nejčastěji způsobeny chybnou interpretací těchto textů.
|
|
|
Laïcité ve francouzském politickém diskursu v době redakce zákona o oddělení církví a státu a během prezidentských voleb 2017
Vu, Dominik ; Bauer, Paul (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Ačkoliv byla laïcité, striktní forma státního sekularismu ve Francii, vytvořena zákonem o oddělení státu a církví již roku 1905, hrála klíčovou roli ve francouzských prezidentských volbách v roce 2017. Dnes je Francie státem s největším počtem židů a muslimů v Evropě. V kontextu takto odlišné demografické situace oproti roku 1905 si dnes Francie klade otázku, zda je tento sto let starý princip vyhovující. Autor si však položil otázku, zdali se princip laïcité nemění alespoň významově. Tato bakalářská práce porovnává politický diskurs v době redakce zákona z roku 1905 a během francouzských prezidentských voleb z roku 2017 s cílem zjistit, nakolik současní politici jsou ve svých interpretacích laïcité blízcí idejím a hodnotám zákona z roku 1905. Zároveň práce zkoumá také, zda jsou dnes v debatě o laïcité přítomny názory, které v roce 1905 ustoupily stranou či nové fenomény v debatě ohledně laïcité. Politický diskurs je porovnáván na třech tématech, která jsou společná pro debaty v oba momenty. Výsledky studie ukazují, kteří prezidentští kandidáti byli ve svých interpretacích nejblíže duchu zákona z roku 1905, mapují pohyb odlišných idejí napříč politickým spektrem a objevují nové rozměry tohoto problému.
|
|
|
Politická a veřejná diskuse k "šátkovému zákonu" ve Francii v roce 2004
Damková, Jitka ; Emler, David (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent)
Hlavním cílem této práce je ukázat názor politické reprezentace a odborné veřejnosti na legislativu upravující nošení ostentativních náboženských symbolů ve veřejných školách ve Francii. V úvodu práce je nejprve představen princip laïcité, který silně ovlivňuje francouzské státní školství, část je taktéž věnována přímo zákonu, který vstoupil v platnost v březnu 2004. Hlavní pozornost je ovšem věnována politické, respektive veřejné diskuzi a názorům, které v období přijímání zákona panovaly ve francouzské společnosti. Práce předpokládá, že i přes tak zásadní téma, jakými muslimské šátky jsou, panovala v rámci celé společnosti shoda a rozdílné názory se objevovaly pouze v určitých detailech.
|
|
|
Krize francouzského konceptu laïcité?
Lánová, Zuzana ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Diplomová práce "Krize francouzského konceptu laïcité?" se zabývá situací konceptu laïcité v atmosféře současné Francie. Ta je charakteristická odmítavým postojem většiny Francouzů vůči stále výraznější přítomnosti islámu, která je dána zejména rostoucími požadavky francouzských muslimů. Práce si klade za cíl dokázat, že současný stav konceptu laïcité je možné vnímat jako krizi, která se projevuje na základě rozdílného vnímání jím stanovených principů. Tento cíl práce bude dokazován na základě teorie sociálního konstruktivismu ve spojení s teorií two-way protection, který se zabývá vztahy mezi státem a církvemi. Hypotéza práce předjímá, že muslimové, katolíci, nevěřící i stát vnímají stanovené principy odlišně, a to v závislosti na aktuální situaci a na působení rozdílných aktérů a v rámci snahy o svůj prospěch. Tím vytváří z konceptu laïcité sociální konstrukt. Oblastí, ve které danou hypotézu práce dokazuje, je francouzské školství, které hraje v utváření a udržování Republiky a jejích hodnot klíčovou roli. Konkrétními příklady, na kterých práce hypotézu dokazuje, je pak přijetí některých legislativních kroků ze strany francouzského státu, a to zákona zakazujícího nošení ostentativních náboženských symbolů ve veřejných školách, přijetí Charty laïcité ve školách a tzv. aféra Baby-Loup.
|
|
|
Institucionalizace muslimského vyznání ve Francii na základě principů laïcité
Lánová, Zuzana ; Emler, David (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent)
Bakalářská práce "Institucionalizace muslimského vyznání ve Francii na základě principů laïcité" se v prvé řadě zabývá důsledky přijetí zákona z roku 1905 o oddělení církve od státu na současnou snahu francouzských vlád o vytvoření instituce reprezentující zájmy francouzské muslimské komunity. Jelikož implikace vyplývající z přijetí tohoto zákona předpokládaly právě i vytvoření zastupitelských organizací jednotlivých uznaných vyznání, mezi které však islám nepatřil, jeho současná pozice druhého nejrozšířenějšího vyznání ve Francii předpokládá i vytvoření reprezentativního orgánu, právě na základě laïcité. Tato práce sleduje úsilí jednotlivých francouzských vlád, které vyústilo v ustanovení Francouzské rady pro muslimské vyznání v roce 2003. Tato reprezentativní organizace měla být základem pro vytvoření tzv. francouzského nebo galského islámu, avšak vnitřní problémy způsobené diverzitou participujících muslimských organizací, poukazují na to, že tohoto cíle prozatím nebylo dosaženo.
|
host ::
RSS.